Jdi na obsah Jdi na menu
 


FYZIKA PŘED EINSTEINEM

Až do roku 1666 lidé neuměli vysvětlit, proč upuštěné předměty padají k zemi a proč se objekty na nebi pohybují tak, jak se pohybují. Na univerzitách se učilo, že pohyb všech předmětů je ovládán duchy či démony. Filozofové zase hlásali, že všechny předměty mají svou vlastní vůli a ta touží po sjednocení se Zemí. Pak se na scéně objevil Isaac Newton a předložil tři pohybové zákony, které naprosto změnily tehdejší chápání světa.  Známá historka s jablkem se zřejmě odehrála trochu jinak, než si většina lidí myslí, ale nic to nemění na tom, že po pádu jablka se Newton podíval na oblohu a položil si otázku, zdali síla, která přitáhla jablko k zemi, nemohla být náhodou stejná síla, jakou se Měsíc udrží na oběžné dráze. Když vezmete kus šutru a hodíte ho do dálky,  pak jeho dráha bude připomínat oblouk. Pokud nevysklíte sousedovi okno, tak můžete s jistotou tvrdit, že kámen dopadl na zem. Co se stane, když ho hodíte větší silou? Oblouk se zvětší a kámen dopadne o pár metrů dál. Je to jasné - čím rychlejší hod, tím dále doletí. Co by se ale stalo, kdybyste ho hodili takovou rychlostí, že by nikdy na Zem nedopadl? Kroužil by kolem Země dokola - přesně tak, jako to dělá Měsíc! Newton objevil gravitaci a spojil tak nebeské zákony s těmi pozemskými (technicky vzato Newton nic neobjevil, gravitace určitě existovala už před ním, takže v podstatě "pouze" zaznamenal její existenci). Najednou bylo možné spočítat trajektorii dělových koulí, setrvačnost kočáru, navrhovat mosty, vysoké budovy a obří přehrady a to vše jen díky tomu, že si každý mohl spočítat napětí v každém nosníku či cihle. Newton se tak stal celebritou již během svého života, což se mnohým vědcům nepovedlo.

Bůh zvolal: „Budiž Newton!“ a jasná zář vše zalila.

 newtonmanzana_1.jpg


Když se koncem 19. století Einstein rozhodl, že se stane fyzikem, bylo mu řečeno, ať se raději začne věnovat něčemu jinému, protože fyzika již prý byla natolik probádaný obor, že až na pár maličkostí, které zatím nikdo neuměl vysvětlit, už není nic, co by ještě mohlo být objeveno. Tou maličkostí byl například rozpor mezi dvěmi tehdy nejvýznamnějšími pilíři fyziky. V roce 1865 spojil James Clerk Maxwell dosavadní znalosti o elektřině a magnetismu a vše shrnul do osmi rovnic (4 jsou v integrálním a 4 v diferenciálním tvaru), ze kterých vyšlo najevo, že světlo není nic jiného, než elektromagnetické vlnění. Einstein pak z Maxwellových rovnic zjistil, že rychlost světla je vždy konstantní bez ohledu na to, jak rychle se pohybujete. Jenže podle Newtonovské mechaniky, která už bezchybně platila téměř 250 let, lze rychlosti sčítat a odčítat a pohybující se objekt lze vždy dohnat. To vedlo k nevyhnutelnému závěru, že se jedna z těchto dvou teorií mýlí. Nakonec to byl právě Einstein, který spustil vědeckou revoluci a dokázal, že slavný pan Newton neměl úplně ve všem tak docela pravdu.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA